Autovodáci
Bourají jasnou hranici, kde auta končí se svou užitečností a sbohem jim dávají lodě.
Nápad udělat z auta loď nevyžaduje žádného myslitele, v podstatě to napadne každého, kdo dojede ke břehu autem.
Například i louže na silnici může být pro auto nepřekonatelná...
Obyčejné auto a hlubší voda jsou zkrátka neslučitelné. Existují sice vyjímky, ale Hummer zas tak obyčejné auto není a
má i tak svoje limity. Kdo chce vjet bezpečně do vody, pro toho je autoloď jediným řešením.
První funkční pokusy vyjet s autem na vodu se datují do 30.let minulého století a vypadaly nějak takto :
Nemůžeme potvrdit, že vsechna tahle auta opravdu jezdila ve vodě, určitě to však chtěla minimálně předstírat.
Auto z vody, jak je zřejmé, bez pomoci nevyjede. Proto pokud pomoc nepřijde, stává se z něj základ korálového
útesu a pomáhá životu pod vodou. V ostatních případech jsou auta ve vodě bytostně neužitečná.
Praví autovodáci jsou ti, kteří chtějí, aby auto nezapíralo svou vodní příslušnost. Geny lodí musí být jasně viditelné!
Ježdění autem po vodě bylo v nadšeně pokrokové době 60. let velmi oblíbené a sériově vyráběná vodovozítka byla
dostupná pro každého. Mělo to jednu nevýhodu. Všechna tato auta jsou o proti lodím zřetelně pomalejší a zdolávání
vodních vzdálenosí se tím stává snesitelné pouze pro rekreační účely. Výsledek tohodo snažení nazvali Amphicar.
Autovodáci, kterým nestačila po vodě rychlost 10 km/h, což je nejvyžší dosažená u Amphicaru museli své stroje
tvořit ve vlastních garážích a jejich design se "kupodivu" zase blížil víc lodím než autům.
Jezdit s autem co vypadá jako motorový člun je podivnost a nezřídka by se za to normální řidič mohl i stydět.
Základem musí být auto a k tomu došel i vývoj těchto obojživelníků. Současný autovodák se snaží být nenápadný.
Vrchol spojení auta a lodě je v jejich rozpojení. Tento proces ukazuje následné video.
Autem pod vodu zatím mohl jen James Bond se svým Lotusem a to se nezměnilo do dnes.
nejedná se ale o filmový trik ani o filmového Bonda...zkoukněte video a máte jasno .)
